Masopust

Pod názvem masopust se skrývá celé období do začátku postní doby, hlavně však poslední tři dny, jimiž toto období končí.

Nejde o církevní svátek, ale byl zařazen do církevního kalendáře a jeho termín se určuje podle Velikonoc.

Odehrává se před Popeleční středou, která zahajuje předvelikonoční postní období. Oslavy masopustu byly vždy společenskou záležitostí a lidé se při nich dobře bavili.
Přípravou býval "tučný" čtvrtek s pestrým jídelníčkem.

Hlavní zábava zažínala v neděli a nezřídka se protáhla až do pondělního rána. Vyvrcholením bylo úterý, kdy se požádaly průvody maškar.

Ty neměly obvykle závazná pravidla. V každém kraji a nikdy i v každé vsi byly jiné. Obvykle obcházely od domu k domu, zpívaly, tancovaly a žertovaly na adresu obyvatel.

A na závěr vždy popřály hospodářovi pevné zdraví, úspěšný rok a plodný dobytek.

Večer po obchůzce končíval jako všechny masopustní dny muzikou a tancem v hospodě, tentokrát však zábava skončila přesně o půlnoci.

Současný masopust navazuje na místní tradice. Jeho jádrem je průvod masek, zakončený zábavou v místní hospodě. Průvod prochází obcí, zastavuje se u jednotlivých domů a masky žertují s jejich obyvateli.

Velmi často se začíná tím, že vybrané masky žádají starostu o povolení průchodu obcí a slibují, že nebudou tropit neplechu. Právě tak je stále oblíbené ukončení masopustu pochováváním basy (případně symbolickým střílením kobyly či medvěda).

To je příležitostí ke čtení "rozsudku", v němž se často humornou formou vzpomíná na události uplynulého roku v obci.