My jsme byli darovaní říši
Emilie Suchá senarodila 19. července 1924 jako jedno z deseti dětí chalupníka v šumavském Churáňově, poslední české vesnici v těchto končinách, spolu s blízkým Zadovem proslulém to „hnízdě" pašeráků a převáděčů přes nedalekou česko-bavorskou hranici. Vztahy s šumavskými Němci, kteří žili doslova přes kopec, hodnotí jako vlažné, avšak nekonfliktní. Hned poté, co vychodila obecnou školu, ujala se práce v domácnosti a na rodinném hospodářství, později šla „do služby" v Českých Budějovicích, dále pracovala v hotelu manželů Pešlových na Bučině. V lednu 1945 byla jako ročník 1924 „darována říši" a putovala do německého Kasselu. Odtud se zřejmě zejména kvůli zdravotním problémům brzy vrátila a zbytek života prožila na Šumavě. Vzpomíná na krušnou cestu do Kasselu, prostředí rozbombardovaného města, život v lágru i cestu zpět, pobyt amerických vojáků v Churáňově v květnu 1945, útěk manželů Pešlových před Státní bezpečností, na šumavského „Jánošíka" Vastla, vlastní členství v převáděčském „gangu" a výslech na bezpečnosti a na celý svůj další život na Šumavě.
Životní příběh paní Emilie SUCHÉ, Domov pro seniory Stachy - Kůsov
Pro Post Bellum v roce 2013 natočil a zpracoval pan Jan Kotrbáček.